Velká sláva
Novina!!! Tak už máme všichni společné příjmení! Já s Pinďou jsme jednoho dne dostali mašle na krk a jeli se strejdou a tetou od Bambika na výlet. Vysadili nás na jedné pevnosti a tam jsme viděli i páníky. Byli nějací vyfiknutí, tak jsme je chtěli s radostí poskákat, ale zakazovali nám to. Bylo tam plno lidí a skoro nikoho jsme neznali. Ale všichni si nás hladili a říkali, že jsme fešáci. Pak jsme šli po schodech do jedné místnosti a tam jsme museli být úplně potichu. Babí plakaly a dědové skoro taky. Pak jsme jen slyšeli ano,ano a pak plno smíchu. Dokonce tam hrála i hudba. Očuchávali jsme basu a housle, heč. A pak jsme se fotili a mohli jsme běhat i po louce. Pak jsme zase odjeli na návštěvu k Bambikovi. Ale páníci prý měli výborný oběd. Večer byli bez nás, protože tam hrála hodně nahlas hudba a prý by nás z toho bolela hlavička. Ale hned ráno si pro nás páníci přišli a byla to velkááá vítačka.